Tak se po delsi dobe hlasime s informacemi z nasi cesty. Posledni clanek koncil v Lime. Od te doby se toho stalo opravdu hodne. Nektere fotky asi budou chvili trvat, protoze nam ukradli fotak a PC - viz clanek, tak musime pockat na Tomase, ktery pojede stejny trasu za chvili a propujci nam fotky. Nicmene v Cuscu jsme koupili na cernem trhu stejny typ fotaku, takze od Cucza fotky jsou ZDE. Toto take ovlivnilo nas nazor na mistni lidi, o tom vice na konci clanku. Z Limy jsme jeli do mesta Pisco, ktere bylo v roce 2007 zasazeno silnym zemetresenim. A bylo to znat i ted ( v podstate to vypadalo, jako by to zemetreseni bylo vcera...). Polorozpadle domy, vsude plno prachu, na druhou stranu vsude se budovalo. Maja sice rikala, ze to vypada jako jinde v Peru (hlavne chudobny sever Peru vypadal podobne) , ale tam to bylo z duvodu chudoby. Z Pisca jsme jeli na puldenni vylet na ostrovy Islas Ballestas k prirodni reservaci Paracas, ktere jsou vyhlasene obrovskym mnozstvim ruznych ptaku a dokonce tu jsou i tucnaci. Byly to opravdu nalety ptaku, asi nikdo na lodi nezustal bez poskvrny..trochu jako horor od Hitchcocka  

Odtud jsme jeli do Nazcy, slavne misto diky Nazca lines, neboli cary v pousti, ktere tvori obrazce. Dodnes neni vysvetleno, kdo to mohl udelat. Obzvlast, kdyz jsou nekolik set, mozna tisic let stare a lze je pozorovat pouze z letadla vzhledem k jejich velikosti az 130 metru. Byly objeveny az v roce 1939 Americanem Paulem Kosokem, ktery letel pres mistni poust a obrazce zpozoroval. Cele jsou obestreny tajemstvim.Vi se jen, ze byly "namalovany" tazenim tezkych kamenu, ktere odkryli vrstvu pouste az 30 cm, pod niz je jine podlozi. V pousti jsou takto namalovany obrazce pavouka, kolibrika, opice a dalsich zvirat, navic tu je mnoho ruznych car. Jedna teorie dokonce hovori, ze to cele pochazi od mimozemstanu a cary jsou jako navigace pro pristani kosmicke lode. At tak ci tak, i my jsme si zaplatili let na temito liniemy. Letadelko pro 6 osob bylo dost vratke, nastesti jsme vynechali snidani. A musime rict, ze tento 45 min let byl jedna z nej veci nasi cesty, opravdu to bylo nadherne. Z Nazca jsme pokracovali do Arequipy,druheho nejvetsiho mesta Peru. Krasne stare mesto. Zdejsi mesto je obklopeno sopkami a vysokymi horami, ktere maji pres 6000 metru. Na jednu jsme si chteli i vyslapnout, ale nakonec jsme vynechali. Nedaleko Arequipy je nejhlubsi kanon na svete, huboky pres 3000 metru. Tam jsme museli samozrejme take. Kanon byl hezky, letali v nem obrovsti kondori, nicmene nase ocekavani byly asi vetsi....Grand canon je proste Grand canyon..prestoze tak hluboky neni. Do canony se jede autobusem, ktery projizdi sedlem 4910 m.n.m....dalsi Majin vyskovy rekord, navic v busu. Z Arequipy jsme jeli osudnym nocnim busem do Cuzca, ve kterem jsme byli okradeni viz clanek Okradeni.....  mozna jen doplnim zajimavost, ze pred nastoupenim do bus brali kazdemu otisky prstu a tocili na kameru. Nicmene po opusteni nadrazi nastupovali dalsi lidi bez techto procedur, ktere tim padem postradaji smysl...
V Cuzcu jsme neplanovane zustali 12 dni, protoze Maja dostala zapal ledvin, musela lezet a brat antibiotika. Ja jsem mel zatim dost casu shanet zasnubni prsten. Cusco je dost turisticke mesto, hlavne diky tomu, ze to je vychozi brana na Machu Picchu. Ceny tu jsou vyssi nez jinde, vstupy nehorazne drahe. Napr.listek na 4 mistni muzea (kazde z nich na max 5 minut) + nejake slabe ruiny v okoli stoji 800 Kc..a loni stal polovinu. Zkratka kazdy resi krizi jinak. 
Az se Maja uzdravila, valili jsme na Machu Picchu. Vlak, ktery jede z Cuzca do Aguas Calientes, vesnicka pod Machu Picchu, stoji 96 - 600 USD a jede 3 hodiny!!!!!! Cesta kolem vlaku nevede, tak jsme cestu tam zvolili 12 hodinovou obklikou autobusy s mnoha prestupy, na zaver 3 hodiny pesky... Rano jsme vyrazili nahoru, na ruiny, o kterych slysel asi kazdy.....ocekavani bylo velike, ale skutecnost je jeste hezci. Ruiny sami o sobe jsou normalni (napr. ruiny v Palenque v Mexiku byly starsi a hezci), ale zde jde o to, ze to cele je posazeno na vrchol kopce, v okoli jsou dalsi homole, vyhledy na nedaleke zasnezene sestitisicovky....cele mesto je postaveno tak, aby nebylo zespodu videt. Inkove zde meli nahore i terasy na pestovani plodin. Machu Picchu neni moc stare, bylo postaveno v 15.-16. stoleti. Takze ve srovnani s vypselosti ostatniho sveta - v te dobe byl napr. vynalezen knihtisk a po oceanech se uz prohaneli lode po celem svete. Takze da se rict, ze zas tak vypseli nebyli, Evrope byla mnohem, mnohem dal.....
Navic jsem zde pozadal Majku o ruku (musim priznat trochu nervozity, proto jsme basen, kterou jsem slozil take zde nahore, musel cist... Nicmene Majka rekla ano, prsten prijala, takze bylo vse v kapse. Zpatky jsme jeli vlackem, ale jen pul cesty, pak uz se dalo busem. Nadseni jsme mirili smer Lake Titicaca na Bolivijske hranice. Toto jezero jsem se rozhodli probadat z Bolivijske strany, takze az v dalsim clanku.

Kdyz shrneme Peru, musime rict, ze je to krasna zeme. Prirodni krasy predci nas nazor na mistni lidi ( ne vsechny), kteri velice casto lzou ( slibi Vam cokoliv, hlavne abyste uz konecne tu penezenku vytahli), jdou hodne po penezich a turista je pro ne chodici penezenka. Dost se tu i krade, neni to jen nase zkusenost, tech story jsme slyseli spoustu. Dalsi jejich nehezkou vlastnosti je spina. Misnti lide se snad neumyvaji. Kdyz nejaky takovy clovek sedi vedle Vas v autobuse 10 hodin...no comment. Setkali jsme i s tim, ze uroven vzdelani je dost nizka (uroven vysokych skol je jako u nas stredi skola.... ). Nekolikere komunikace skoncili slovy co je to za vola.....
Doprava - po celem Peru jezdi pekne busy, levne, casto i patrove. Ovsem tu si hraji na luxus jen z venku, toalety vypadaji stejne jako na vlakovych nadrazich.
Problem, ktery je snad vsude, i  v Peru - NIKDO nema drobne. Plati napr. v obchode bankovkou cca 50Kc a oni hned utikaji jinam to rozmenit....
V restauracich - kdyz si objednate jidlo, velmi pravdepodobne ihned vybehne nekdo z kuchyne nakoupit ingredience. Zasoby maji nulove.